Preamble: | Preambule: |
---|---|
John, by the grace of God, king of England, lord of Ireland, duke of Normandy and Aquitaine, and count of Anjou, to the archbishop, bishops, abbots, earls, barons, justiciaries, foresters, sheriffs, stewards, servants, and to all his bailiffs and liege subjects, greetings. Know that, having regard to God and for the salvation of our soul, and those of all our ancestors and heirs, and unto the honour of God and the advancement of his holy Church and for the rectifying of our realm, we have granted as underwritten by advice of our venerable fathers, Stephen, archbishop of Canterbury, primate of all England and cardinal of the holy Roman Church, Henry, archbishop of Dublin, William of London, Peter of Winchester, Jocelyn of Bath and Glastonbury, Hugh of Lincoln, Walter of Worcester, William of Coventry, Benedict of Rochester, bishops; of Master Pandulf, subdeacon and member of the household of our lord the Pope, of brother Aymeric (master of the Knights of the Temple in England), and of the illustrious men William Marshal, earl of Pembroke, William, earl of Salisbury, William, earl of Warenne, William, earl of Arundel, Alan of Galloway (constable of Scotland), Waren Fitz Gerold, Peter Fitz Herbert, Hubert De Burgh (seneschal of Poitou), Hugh de Neville, Matthew Fitz Herbert, Thomas Basset, Alan Basset, Philip d'Aubigny, Robert of Roppesley, John Marshal, John Fitz Hugh, and others, our liegemen. | John, z boží milosti král Anglie, lord Irska, vévoda Normandie a Akvitánie, hrabě z Anjou, předává arcibiskupovi, biskupům, opatům, hrabatům, baronům, soudcům, lesníkům, šerifům, správcům, úředníkům a jejich služebníkům a poddaným osobám pozdrav. Vězte že, s úctou k bohu a spasení našich duší a ke všem naším předkům a dědicům, a pro slávu boží a rozvoj jeho svaté Církve, a pro nápravu naší říše, potvrzujeme a podepisujeme podle rad našich ctihodných otce, Stephana, arcibiskupa z Canterbury, primase celé Anglie a kardinála svaté římské Církve, Henryho, arcibiskupa z Dublinu, Williama z Londýna, Petra z Winchesteru, Jocelyn z Bathu a Glastonbury, Hugha z Lincolnu, Waltera z Worchesteru, Williama z Coventry, Benedicta z Rochesteru, biskupy; Mistra Pandulfa, diakona a člena domu našeho pána Papeže, bratra Aymerica (mistra Rytířů Templářů v Anglii), a proslaveného muže Williama Marshalla, hraběte z Pembroke, Williama, hraběte ze Salisbury, Williama, hraběte z Warenne, Williama, hraběte z Arundelu, Alana z Galloway (konstábla Skotska), Warena Fitz Gerolda, Petera Fitz Herberta, Huberta De Butgh (staršího úředníka z Poitou), Hugha z Neville, Mathewa Fitze Herberta, Thomase Basseta, Alana Basseta, Philipa d'Aubigny, Roberta z Roppesley, Johna Marshalla, Johna Fitz Hugha a jiné naše poddané. |
1. In the first place we have granted to God, and by this our present charter confirmed for us and our heirs forever that the English Church shall be free, and shall have her rights entire, and her liberties inviolate; and we will that it be thus observed; which is apparent from this that the freedom of elections, which is reckoned most important and very essential to the English Church, we, of our pure and unconstrained will, did grant, and did by our charter confirm and did obtain the ratification of the same from our lord, Pope Innocent III, before the quarrel arose between us and our barons: and this we will observe, and our will is that it be observed in good faith by our heirs forever. We have also granted to all freemen of our kingdom, for us and our heirs forever, all the underwritten liberties, to be had and held by them and their heirs, of us and our heirs forever. | 1. V prvé řadě prohlašujeme před Bohem a touto naší listinou potvrzujeme za nás a naše dědice navěky, že Anglická Církev bude svobodná a bude mít svá plná práva a své neporušitelné svobody; a přejeme si, aby to tak bylo zachováno; z toho je zřejmé, že svoboda volby, která je pokládána za nejdůležitější a velmi podstatnou pro Anglickou Církev, my, s jistou a neomezenou vůlí, poskytujeme a touto listinou potvrzujeme, a dosáhli potvrzení téhož od našeho pána, papeže Innocenta III, dříve než vznikne spor mezi námi a našimi barony: a to budeme plnit, a naše vůle je plnit to v dobré víře našimi dědici navěky. Také potvrzujeme všem svobodným lidem našeho království, za nás a našem dědice navěky, všechny podepsané svobody, které budou získány a zachovávány pro ně a jejich dědice námi a našimi dědici navěky. |
2. If any of our earls or barons, or others holding of us in chief by military service shall have died, and at the time of his death his heir shall be full of age and owe "relief", he shall have his inheritance by the old relief, to wit, the heir or heirs of an earl, for the whole barony of an earl by Ł100; the heir or heirs of a baron, Ł100 for a whole barony; the heir or heirs of a knight, 100s, at most, and whoever owes less let him give less, according to the ancient custom of fees. | 2. Pokud některý z našich hrabat nebo baronů nebo jiných sloužících nám jako velitel během vojenské služby zemře, a pokud v době jeho smrti jeho dědici budou plnoletí a budu povinni daní, získají své dědictví na základě staré daně, totiž, dědic nebo dědicové hraběte, za celé panství 100 Ł; dědic nebo dědici barona 100 Ł za celé panství; dědic nebo dědicové rytíře 100 s, nanejvýš, a kdokoliv je povinen méně ať dá méně, podle starobylé zvyklosti poplatků. |
3. If, however, the heir of any one of the aforesaid has been under age and in wardship, let him have his inheritance without relief and without fine when he comes of age. | 3. Pokud ovšem dědic kohokoliv uvedeného výše není plnoletý a je ve svěřenectví, nechť dostane své dědictví bez daně a bez poplatku když se stane plnoletým. |
4. The guardian of the land of an heir who is thus under age, shall take from the land of the heir nothing but reasonable produce, reasonable customs, and reasonable services, and that without destruction or waste of men or goods; and if we have committed the wardship of the lands of any such minor to the sheriff, or to any other who is responsible to us for its issues, and he has made destruction or waster of what he holds in wardship, we will take of him amends, and the land shall be committed to two lawful and discreet men of that fee, who shall be responsible for the issues to us or to him to whom we shall assign them; and if we have given or sold the wardship of any such land to anyone and he has therein made destruction or waste, he shall lose that wardship, and it shall be transferred to two lawful and discreet men of that fief, who shall be responsible to us in like manner as aforesaid. | 4. Poručník neplnoletého dědice a jeho statku ať si nebere ze statku dědice nic kromě rozumného výnosu, rozumných daní a rozumných služeb, a to vše bez ničení nebo poškození lidí nebo statků; pokud jsme odevzdali do svěřenectví statky některého takového nezletilce šerifovi nebo komukoliv jinému, kdo je nám zodpovědný za své konání, a který způsobil zkázu nebo zpustošení svěřeneckého majetku, odejmeme mu náhradu a statek bude za tento plat svěřen dvěma diskrétním mužům ctícím zákon, kteří budou odpovědni za své konání mně nebo tomu komu je přidělíme; a pokud jsme dali nebo prodali svěřenectví jakéhokoliv takového statku komukoliv a ten způsobil jeho zkázu nebo zpustošení, ztratí toto svěřenectví a to bude předáno dvěma diskrétním mužům ctícím zákon z tohoto léno a kteří nám budou zodpovědni výše uvedeným způsobem. |
5. The guardian, moreover, so long as he has the wardship of the land, shall keep up the houses, parks, fishponds, stables, mills, and other things pertaining to the land, out of the issues of the same land; and he shall restore to the heir, when he has come to full age, all his land, stocked with ploughs and wainage, according as the season of husbandry shall require, and the issues of the land can reasonable bear. | 5. Poručník, kromě toho, dokud má svěřeny statky, nechť udržuje domy, parky, rybníky, stáje, mlýny a jiné věci patřící ke statkům, s výjimkou jeho výnosů; a vrátí dědicům, až se stanou plnoletými, všechny tyto statky, zásobené pluhy a povozy, jak to období hospodaření vyžaduje, a výnosy, které může hospodářství rozumně přinést. |
6. Heirs shall be married without disparagement, yet so that before the marriage takes place the nearest in blood to that heir shall have notice. | 6. Dědici se ožení bez pohrdání, a to tak, že ještě před svatbou dostane jeho nejbližší pokrevní příbuzný výpověď. |
7. A widow, after the death of her husband, shall forthwith and without difficulty have her marriage portion and inheritance; nor shall she give anything for her dower, or for her marriage portion, or for the inheritance which her husband and she held on the day of the death of that husband; and she may remain in the house of her husband for forty days after his death, within which time her dower shall be assigned to her. | 7. Vdova dostane po smrti svého manžela hned a bez potíží svůj manželský podíl a dědictví; aniž odevzdá cokoliv za svůj vdovský nebo manželský podíl nebo za dědictví které její manžel a ona drželi v den smrti jejího manžela; smí zůstat v domě svého manžela po čtyřicet dní po jeho smrti, během této doby jí bude postoupen vdovský podíl. |
8. No widow shall be compelled to marry, so long as she prefers to live without a husband; provided always that she gives security not to marry without our consent, if she holds of us, or without the consent of the lord of whom she holds, if she holds of another. | 8. Žádná vdova nebude nucena ke sňatku, pokud dává přednost životu bez manžela; s podmínkou že se stále nesmí vdávat se bez našeho souhlasu, pokud podléhá nám, nebo bez souhlasu pána kterému podléhá, pokud podléhá jinému. |
9. Neither we nor our bailiffs will seize any land or rent for any debt, as long as the chattels of the debtor are sufficient to repay the debt; nor shall the sureties of the debtor be distrained so long as the principal debtor is able to satisfy the debt; and if the principal debtor shall fail to pay the debt, having nothing wherewith to pay it, then the sureties shall answer for the debt; and let them have the lands and rents of the debtor, if they desire them, until they are indemnified for the debt which they have paid for him, unless the principal debtor can show proof that he is discharged thereof as against the said sureties. | 9. Ani my ani naši vykonavatelé nezabavíme žádný statek nebo důchod kvůli jakémukoliv dluhu, pokud movitosti dlužníka stačí k zaplacení dluhu; ani nebude provedena exekuce u ručitelů dlužníka pokud hlavní dlužník je schopen zaplatit dluh; a když hlavní dlužník nebude schopen ho zaplatit, nemaje nic čím by ho zaplatil, potom ručitelé budou odpovídat za dluh; ale ať získají statky a důchody dlužníka, pokud si to přejí, dokud nejsou odškodněni za dluhy, které zaplatili za něj, dokud hlavní dlužník nemůže provést důkaz, že je od nich osvobozen vzhledem k těmto ručitelům. |
10. If one who has borrowed from the Jews any sum, great or small, die before that loan be repaid, the debt shall not bear interest while the heir is under age, of whomsoever he may hold; and if the debt fall into our hands, we will not take anything except the principal sum contained in the bond. | 10. Pokud kdokoliv, kdo si půjčí od židů libovolnou sumu, velkou či malou, zemře dříve než je půjčka zaplacena, dluh nebude úročen dokud dědic nebude plnoletý, ať patří komukoliv; a pokud dluh přijde do našich rukou, nebudeme požadovat nic kromě základní sumy obsažené v dluhopise. |
11. And if anyone die indebted to the Jews, his wife shall have her dower and pay nothing of that debt; and if any children of the deceased are left under age, necessaries shall be provided for them in keeping with the holding of the deceased; and out of the residue the debt shall be paid, reserving, however, service due to feudal lords; in like manner let it be done touching debts due to others than Jews. | 11. A pokud zemře kdokoliv zadlužený u židů, jeho vdova nechť získá svůj vdovský podíl bez placení tohoto dluhu; a pokud jakékoliv dítě zemřelého z_stane neplnoleté, jeho životní potřeby jim budou poskytovány z drženého majetku zemřelého; a ze zbytku bude placen dluh, nicméně kromě služeb feudálnímu pánu; podobně nechť je nakládáno s dluhy jiných kromě židů. |
12. No scutage not aid shall be imposed on our kingdom, unless by common counsel of our kingdom, except for ransoming our person, for making our eldest son a knight, and for once marrying our eldest daughter; and for these there shall not be levied more than a reasonable aid. In like manner it shall be done concerning aids from the city of London. | 12. Žádný poplatek ani podpora nesmí být uvalena na naše královstvím jinak než Společnou Radou našeho království, kromě výkupného za naší osobu, pasování našeho nejstaršího syna na rytíře a při prvé svatbě naší nejstarší dcery; pro tyto účely nebude vybíráno více než rozumné prostředky. Podobným způsobem to bude provedeno pokud jde o prostředky od města Londýna. |
13. And the city of London shall have all it ancient liberties and free customs, as well by land as by water; furthermore, we decree and grant that all other cities, boroughs, towns, and ports shall have all their liberties and free customs. | 13. A město Londýn bude mít všechny starodávné svobody a obvyklé výsady, jak na zemi tak na moři; dále nařizujeme a zaručujeme, že všechna ostatní města a přístavy budou mít všechny své svobody a obvyklé výsady. |
14. And for obtaining the common counsel of the kingdom anent the assessing of an aid (except in the three cases aforesaid) or of a scutage, we will cause to be summoned the archbishops, bishops, abbots, earls, and greater barons, severally by our letters; and we will moveover cause to be summoned generally, through our sheriffs and bailiffs, and others who hold of us in chief, for a fixed date, namely, after the expiry of at least forty days, and at a fixed place; and in all letters of such summons we will specify the reason of the summons. And when the summons has thus been made, the business shall proceed on the day appointed, according to the counsel of such as are present, although not all who were summoned have come. | 14. A pokud svoláme Společnou Radu týkající se vybírání prostředků (s výjimkou tří výše uvedených případů) nebo poplatků, dáme pozvat arcibiskupy, biskupy, opaty, hrabata a nejvyšší barony, jednotlivě našimi dopisy; a kromě toho pozveme zpravidla prostřednictvím našich šerifů a vykonavatelů a jiných, kteří nám slouží jako vrchnost, na určitou dobu, a zejména po uplynutí nejméně čtyřiceti dnů, a na určitém místě; a ve pozvánkách budeme uvádět důvod takových žádostí. A když jsme poslali takové pozvánky, záležitost bude projednána v určený den, v souhlase s radou těch, kteří jsou přítomni, i když všichni obeslaní nepřijedou |
15. We will not for the future grant to anyone license to take an aid from his own free tenants, except to ransom his person, to make his eldest son a knight, and once to marry his eldest daughter; and on each of these occasions there shall be levied only a reasonable aid. | 15. Příště nebudeme komukoliv dávat povolení vybírat poplatky od svých vlastních svobodných nájemců, s výjimkou výkupného za jeho osobu, pasování jeho nejstaršího syna na rytíře a první svatby jeho nejstarší dcery; a pro všechny tyto účely musí být vybírány pouze rozumné prostředky. |
16. No one shall be distrained for performance of greater service for a knight's fee, or for any other free tenement, than is due stink. | 16. Nikdo nebude za rytířský plat nucen k výkonu větší služby, ani k jinému pronájmu, než je povinen. |
17. Common pleas shall not follow our court, but shall be held in some fixed place. | 17. Obyčejné občanské spory se nebudou konat na našem dvoře, ale budou se konat na nějakém pevném místě. |
18. Inquests of novel disseisin, of mort stanch, and of darrein presentment shall not be held elsewhere than in their own county courts, and that in manner following; We, or, if we should be out of the realm, our chief justiciar, will send two justiciaries through every county four times a year, who shall alone with four knights of the county chosen by the county, hold the said assizes in the county court, on the day and in the place of meeting of that court. | 18. Soudní vyšetřování nových konfiskací, hrdelních pří a dalších případů se nebudou konat jinde než u jejich vlastních soudů hrabství, a to odpovídajícím způsobem; My, nebo pokud budeme mimo království, náš hlavní soudní úředník, pošle dva soudní úředníky do každého hrabství čtyřikrát ročně, kteří budou sami se čtyřmi rytíři hrabství vybranými hrabstvím provádět zasedání soudu hrabství v den a na místě konání tohoto soudu. |
19. And if any of the said assizes cannot be taken on the day of the county court, let there remain of the knights and freeholders, who were present at the county court on that day, as many as may be required for the efficient making of judgments, according as the business be more or less. | 19. Pokud kterékoliv ze zmíněných zasedání soudu se nemůže konat v den, kdy se koná soud hrabství, zůstanou tam ti rytíři a vlastníci pozemků, kteří byli přítomni u soudu hrabství v tento den, pokud mohou být potřební k zodpovědnému rozhodování, podle toho, je-li záležitostí více nebo méně. |
20. A freeman shall not be amerced for a slight offense, except in accordance with the degree of the offense; and for a grave offense he shall be amerced in accordance with the gravity of the offense, yet saving always his "contentment"; and a merchant in the same way, saving his "merchandise"; and a villein shall be amerced in the same way, saving his "wainage" if they have fallen into our mercy: and none of the aforesaid amercements shall be imposed except by the oath of honest men of the neighbourhood. | 20. Svobodný muž nebude trestán za drobná provinění, s výjimkou trestů na podkladě stupně provinění; a za vážná provinění bude trestán podle závažnosti provinění, přitom bude šetřen jeho "zájem"; a kupec stejným způsobem, přitom bude šetřeno jeho "zboží"; a zeman bude trestán stejným způsobem, přitom budou šetřeny jeho "povozy" pokud upadl do našeho milosrdenství: a žádný z výše uvedených trestů nebude uložen bez přísahy čestného muže z okolí. |
21. Earls and barons shall not be amerced except through their peers, and only in accordance with the degree of the offense. | 21. Hrabata a baroni nebudou trestáni jinak než svými na roveň postavenými, a to pouze v souhlase s mírou provinění. |
22. A clerk shall not be amerced in respect of his lay holding except after the manner of the others aforesaid; further, he shall not be amerced in accordance with the extent of his ecclesiastical benefice. | 22. Úředník nebude trestán nehledě k jím zastávanému postavení s výjimkou případů uvedených výše; dále nebude trestán v souhlase s rozsahem jeho církevního obročí. |
23. No village or individual shall be compelled to make bridges at river banks, except those who from of old were legally bound to do so. | 23. Žádná vesnice ani osoba nebude nucena stavět mosty na březích řek, kromě těch, které k tomu byly zavázány za starých časů. |
24. No sheriff, constable, coroners, or others of our bailiffs, shall hold pleas of our Crown. | 24. Žádný šerif, konstábl, ohledavač, ani žádný jiný z našich služebníků nebude ve sporu s naší korunou. |
25. All counties, hundred, wapentakes, and trithings (except our demesne manors) shall remain at the old rents, and without any additional payment. | 25. Pro všechna hrabství, soudní obvody, díly hrabství a újezdy (kromě našich vlastních panství) zůstane staré nájemné, bez jakéhokoliv dalšího poplatku. |
26. If anyone holding of us a lay fief shall die, and our sheriff or bailiff shall exhibit our letters patent of summons for a debt which the deceased owed us, it shall be lawful for our sheriff or bailiff to attach and enrol the chattels of the deceased, found upon the lay fief, to the value of that debt, at the sight of law worthy men, provided always that nothing whatever be thence removed until the debt which is evident shall be fully paid to us; and the residue shall be left to the executors to fulfil the will of the deceased; and if there be nothing due from him to us, all the chattels shall go to the deceased, saving to his wife and children their reasonable shares. | 26. Pokud kdokoliv, kdo od nás dostal světské léno, zemře, a naši šerifové či služebníci se vykáží naším písemným pověřením pro dluh kterým je nám zemřelý povinován, bude zákonné pro naše šerify nebo služebníky vzít a zabavit movitý majetek nalezený na lénu až do hodnoty dluhu, pod dohledem ctihodného muže, s podmínkou, že nic nebude odtud vzato, pokud nám nebude zřejmý dluh plně zaplacen; a zbytek bude ponechán vykonavatelům k naplnění vůle zemřelého; a pokud k nám nemá žádné povinnosti, všechen movitý majetek patří zemřelému s respektem k rozumným podílům jeho ženy a dětí. |
27. If any freeman shall die intestate, his chattels shall be distributed by the hands of his nearest kinsfolk and friends, under supervision of the Church, saving to every one the debts which the deceased owed to him. | 27. Pokud kterýkoliv svobodný muž zemře bez poslední vůle, jeho movitý majetek bude rozdělen do rukou jeho nejbližších příbuzných a přátel, pod dozorem Církve, s respektem k dluhům, jimiž byl zemřelý komukoliv povinován. |
28. No constable or other bailiff of ours shall take corn or other provisions from anyone without immediately tendering money therefor, unless he can have postponement thereof by permission of the seller. | 28. Žádný konstábl ani jiný náš služebník nevezme obilí ani jiné potraviny od kohokoliv bez bezprostřední nabídky peněz, pokud k tomu nezíská odklad se souhlasem prodejce. |
29. No constable shall compel any knight to give money in lieu of castle‑guard, when he is willing to perform it in his own person, or (if he himself cannot do it from any reasonable cause) then by another responsible man. Further, if we have led or sent him upon military service, he shall be relieved from guard in proportion to the time during which he has been on service because of us. | 29. Žádný konstábl nepřinutí žádného rytíře dát peníze namísto hradní stráže, pokud je povinován vykonat ji osobně, nebo (pokud ji sám nemůže vykonat z kterékoliv rozumné příčiny) prostřednictvím jiného zodpovědného muže. Dále, pokud jsme ho dovedli nebo poslali do vojenské služby, bude uvolněn ze stráže úměrně době, po kterou byl ve službě pro nás. |
30. No sheriff or bailiff of ours, or other person, shall take the horses or carts of any freeman for transport duty, against the will of the said freeman. | 30. Žádný náš šerif nebo služebník, nebo jiná osoba, nevezme koně nebo povoz kteréhokoliv svobodného muži na dopravní povinnost bez souhlasu řečeného muže. |
31. Neither we nor our bailiffs shall take, for our castles or for any other work of ours, wood which is not ours, against the will of the owner of that wood. | 31. Ani my ani naši služebníci nevezmeme pro naše hrady nebo jiné naše dílo dřevo, které není naše, proti vůli jeho majitele. |
32. We will not retain beyond one year and one day, the lands those who have been convicted of felony, and the lands shall thereafter be handed over to the lords of the fiefs. | 32. Nepodržíme více než rok a den statky těch, kteří byli odsouzeni za hrdelní zločin, a statek bude potom spravován pány léna. |
33. All kydells for the future shall be removed altogether from Thames and Medway, and throughout all England, except upon the seashore. | 33. Všechny celnice budou pro budoucnost odstraněny z Temže a Medwaye a z celé Anglie kromě mořského pobřeží. |
34. The writ which is called praecipe shall not for the future be issued to anyone, regarding any tenement whereby a freeman may lose his court. | 34. Listina zvaná příkaz nebude vydána pro budoucnost nikomu, bez ohledu na držbu, jíž může svobodný muž přijít o svůj dvorec. |
35. Let there be one measure of wine throughout our whole realm; and one measure of ale; and one measure of corn, to wit, "the London quarter"; and one width of cloth (whether dyed, or russet, or "halberget"), to wit, two ells within the selvedges; of weights also let it be as of measures. | 35. Nechť je jediná míra na víno v celém království; jediná míra na světlé pivo; a jediná míra na obilí zvaná "londýnská čtvrtka"; a jednotná šířka sukna (ať je to dyed, russet nebo "haberget") zvaná dva lokte mezi obrubami; s váhami ať je to jako s mírami. |
36. Nothing in future shall be given or taken for a writ of inquisition of life or limbs, but freely it shall be granted, and never denied. | 36. Nic v budoucnosti nebude dáváno nebo odebíráno jako příkaz k zbavení života nebo údů, to bude zaručeno a nikdy popřeno. |
37. If anyone holds of us by fee‑farm, either by socage or by burgage, or of any other land by knight's service, we will not (by reason of that fee‑farm, socage, or burgage), have the wardship of the heir, or of such land of his as if of the fief of that other; nor shall we have wardship of that fee‑farm, socage, or burgage, unless such fee‑farm owes knight's service. We will not by reason of any small serjeancy which anyone may hold of us by the service of rendering to us knives, arrows, or the like, have wardship of his heir or of the land which he holds of another lord by knight's service. | 37. Pokud kdokoliv drží naší nájemní farmu, ať už jako selské léno nebo jako nájem, nebo jakýkoliv jiný statek, za rytířskou službu, nezískáme (z důvodů nájemní farmy, léna nebo nájmu) svěřenectví dědiců nebo takového jeho statku, který by byl lénem ostatních; ani svěřenectví takové farmy, léna nebo pronájmu, která nepodléhá rytířské službě. Nebudeme z důvodů jakékoliv malé služebnosti, kterou je k nám kdokoliv povinován službou poskytnutí nožů, šípů apod. uplatňovat svěřenectví na jeho dědice nebo na statku jiného pána které drží rytířskou službou. |
38. No bailiff for the future shall, upon his own unsupported complaint, put anyone to his "law", without credible witnesses brought for this purposes. | 38. Žádný služebník nebude v budoucnu, na základě nepodložené stížnosti, podrobovat kohokoliv tomuto "zákonu" bez věrohodného svědectví podaného k tomuto účelu. |
39. No freemen shall be taken or imprisoned or disseised or exiled or in any way destroyed, nor will we go upon him nor send upon him, except by the lawful judgment of his peers or by the law of the land. | 39. Žádný svobodný muž nebude zatčen nebo uvězněn nebo zbaven majetku nebo zbaven cti nebo vyhnán do vyhnanství nebo jakkoliv poškozen, ani ho nebudeme pronásledovat nebo proti němu někoho posílat, bez zákonného rozsudku jeho na roveň postavených nebo podle zákonů země. |
40. To no one will we sell, to no one will we refuse or delay, right or justice. | 40. Nikoho neprodáme, nikomu neodepřeme nebo nepozdržíme právo a spravedlnost. |
41. All merchants shall have safe and secure exit from England, and entry to England, with the right to tarry there and to move about as well by land as by water, for buying and selling by the ancient and right customs, quit from all evil tolls, except (in time of war) such merchants as are of the land at war with us. And if such are found in our land at the beginning of the war, they shall be detained, without injury to their bodies or goods, until information be received by us, or by our chief justiciar, how the merchants of our land found in the land at war with us are treated; and if our men are safe there, the others shall be safe in our land. | 41. Všichni obchodníci mají zaručen jistý a bezpečný odchod z Anglie a vstup do Anglie, s právem zdržovat se zde a pohybovat se na zemi i na vodě, k nákupu a prodeji podle starobylých a správných zvyků, zbaveni všech poplatků, s výjimkou (během války) takových obchodníků, kteří jsou ze zemí, které jsou s námi ve válce. Pokud se takoví nalézají v naší zemi na začátku války, budou zadrženi, bez škody na jejich těle nebo statku, dokud nezjistíme my nebo vrchní soudce, jak je zacházeno s obchodníky z naší země v zemi, s níž jsme ve válce; a pokud naši lidé jsou bezpečni tam, jiní budou bezpeční v naší zemi. |
42. It shall be lawful in future for anyone (excepting always those imprisoned or outlawed in accordance with the law of the kingdom, and natives of any country at war with us, and merchants, who shall be treated as if above provided) to leave our kingdom and to return, safe and secure by land and water, except for a short period in time of war, on grounds of public policy‑ reserving always the allegiance due to us. | 42. Budiž v budoucnu zákonem pro každého (samozřejmě vždy s výjimkou uvězněných nebo psanců v souhlase se zákonem království, a rodáků z kterékoliv země ve válce s námi, a obchodníků, se kterými bude zacházeno jak je uvedeno výše) opustit naše království a vrátit se, jistota a záchrana na zemi a ve vodě, kromě krátké doby během války, na základě obecné politiky - zachovat vždy věrnost k nám. |
43. If anyone holding of some escheat (such as the honor of Wallingford, Nottingham, Boulogne, Lancaster, or of other escheats which are in our hands and are baronies) shall die, his heir shall give no other relief, and perform no other service to us than he would have done to the baron if that barony had been in the baron's hand; and we shall hold it in the same manner in which the baron held it. | 43. Pokud kdokoliv, kdo drží nějaký statek připadlý zpět státu (jako rod Walingfordů, Nottinghamů, Boulogneů, Lancesterů, nebo jiné statky které jsou v našich rukou a jsou baronství) zemře, jeho potomci nedají žádnou další daň a nebudou konat pro nás žádnou další službu, než jakou by konali, kdyby baronství bylo v baronových rukou; budeme na to pohlížet stejným způsobem, jako kdyby to baron vlastnil. |
44. Men who dwell without the forest need not henceforth come before our justiciaries of the forest upon a general summons, unless they are in plea, or sureties of one or more, who are attached for the forest. | 44. Každý kdo sídlí mimo lesy nemusí nadále přicházet před naše soudce lesů na základě předvolání, pokud není ve při nebo ručitel někoho, kdo je předvolán kvůli lesům. |
45. We will appoint as justices, constables, sheriffs, or bailiffs only such as know the law of the realm and mean to observe it well. | 45.< Budeme jmenovat soudce, konstábly, šerify nebo služebníky pouze pokud znají zákon království a chtějí je dobře dodržovat. |
46. All barons who have founded abbeys, concerning which they hold charters from the kings of England, or of which they have long continued possession, shall have the wardship of them, when vacant, as they ought to have. | 46. Všichni baroni kteří založili opatství, ke kterým dostali výsady od králů Anglie nebo které již dlouho vlastní, budou mít svěřenectví nad nimi, pokud nejsou obydlená, tak jak by měla být. |
47. All forests that have been made such in our time shall forthwith be disafforested; and a similar course shall be followed with regard to river banks that have been placed "in defense" by us in our time. | 47. Všechny lesy které byly vysázeny lesy v naší době budou ihned odlesněny; podobný postup bude následovat pokud se týče říčních břehů, které byly námi uznány "obrannými" v současnosti. |
48. All evil customs connected with forests and warrens, foresters and warreners, sheriffs and their officers, river banks and their wardens, shall immediately by inquired into in each county by twelve sworn knights of the same county chosen by the honest men of the same county, and shall, within forty days of the said inquest, be utterly abolished, so as never to be restored, provided always that we previously have intimation thereof, or our justiciar, if we should not be in England. | 48. A špatné zvyklosti spojené s lesy a oborami, lesníky a hajnými, šerify a jejich úřady, říčními břehy a jejich dozorci, budou okamžitě prošetřeny v každém hrabství dvanácti rytíři s meči z téhož hrabství vybraných nejčestnějšími muži téhož hrabství, a budou do 40 dní od zmíněného prošetření zcela zrušeny, a nebudou nikdy obnoveny, za předpokladu, že to předem oznámíme my nebo náš soudce, pokud nebudeme v Anglii. |
49. We will immediately restore all hostages and charters delivered to us by Englishmen, as sureties of the peace of faithful service. | 49. Okamžitě obnovíme všechny zástavy a listiny vydané nám Angličany, jako záruky míru a věrných služeb. |
50. We will entirely remove from their bailiwicks, the relations of Gerard of Athee (so that in future they shall have no bailiwick in England); namely, Engelard of Cigogne, Peter, Guy, and Andrew of Chanceaux, Guy of Cigogne, Geoffrey of Martigny with his brothers, Philip Mark with his brothers and his nephew Geoffrey, and the whole brood of the same. | 50. Zcela vyjmeme z jejich správních úseků vztahy ke Gerardu z Athee (takže v budoucnosti nebude v Anglii žádný správní úsek); zejména v případě Engelarda z Cigigne, Petera, Guye a Andrewa z Chanceaux, Guye z Cigigne, Geoffreyho z Martigny a jeho bratry, Philipa Marka a jeho bratry a jeho synovce Geoffreyho a celý jeho rod. |
51. As soon as peace is restored, we will banish from the kingdom all foreign born knights, crossbowmen, serjeants, and mercenary soldiers who have come with horses and arms to the kingdom's hurt. | 51. Jakmile bude obnoven mír, vypovíme z království všechny jinde narozené rytíře, lučištníky, právníky a námezdní vojáky kteří přišli s koňmi a zbraněmi ke škodě království. |
52. If anyone has been dispossessed or removed by us, without the legal judgment of his peers, from his lands, castles, franchises, or from his right, we will immediately restore them to him; and if a dispute arise over this, then let it be decided by the five and twenty barons of whom mention is made below in the clause for securing the peace. Moreover, for all those possessions, from which anyone has, without the lawful judgment of his peers, been disseised or removed, by our father, King Henry, or by our brother, King Richard, and which we retain in our hand (or which as possessed by others, to whom we are bound to warrant them) we shall have respite until the usual term of crusaders; excepting those things about which a plea has been raised, or an inquest made by our order, before our taking of the cross; but as soon as we return from the expedition, we will immediately grant full justice therein. | 52. Pokud jsme kdokoliv vyvlastnili nebo vyhnali bez zákonného rozsudku jeho na roveň postavených z jeho statků, hradů, výsad nebo jeho práv, okamžitě mu je obnovíme; a pokud vznikne spor o to, nechť je rozhodnut dvaceti pěti barony, jejichž názor je vytvářen s cílem zachování míru. Navíc, pro všechna tato vyvlastnění, podle nichž byl kdokoliv bez zákonného rozsudku svých pánů zkonfiskován nebo vyhnán mým otcem králem Henrym nebo mým bratrem králem Richardem a které držíme ve svých rukách (nebo které drží jiní, ke kterým jsme vázáni zárukou) odročíme až do obvyklého termínu křižáků; s výjimkou těch věcí o které vznikl spor nebo vyšetřování provedené na můj pokyn, dřív než zdvihneme kříž; ale jakmile se vrátíme z expedice, zaručíme okamžitě v této věci plnou spravedlnost. |
53. We shall have, moreover, the same respite and in the same manner in rendering justice concerning the disafforestation or retention of those forests which Henry our father and Richard our brother afforested, and concerning the wardship of lands which are of the fief of another (namely, such wardships as we have hitherto had by reason of a fief which anyone held of us by knight's service), and concerning abbeys founded on other fiefs than our own, in which the lord of the fee claims to have right; and when we have returned, or if we desist from our expedition, we will immediately grant full justice to all who complain of such things. | 53. Kromě toho odročíme stejným způsobem výkon spravedlnosti týkající se odlesnění nebo zadržení těch lesů, které Henry, náš otec, a Richard, náš bratr, zalesnil, a týkající se svěřenectví statků, které jsou lénem jiných (zejména takových svěřenectví, která jsme měli z důvodů léna, které měl od nás někdo v zástavě za rytířskou službu), a týkající se opatství založených na jiných lénech než našich, na které pán honoráře reklamuje své právo; a když jsme se vrátili, nebo když upustíme od expedice, okamžitě zaručíme plnou spravedlnost všem, kdo reklamuje takové věci. |
54. No one shall be arrested or imprisoned upon the appeal of a woman, for the death of any other than her husband. | 54. Nikdo nebude zatčen nebo uvězněn za navádění ženy k zabití kohokoliv jiného než jejího muže. |
55. All fines made with us unjustly and against the law of the land, and all amercements, imposed unjustly and against the law of the land, shall be entirely remitted, or else it shall be done concerning them according to the decision of the five and twenty barons whom mention is made below in the clause for securing the pease, or according to the judgment of the majority of the same, along with the aforesaid Stephen, archbishop of Canterbury, if he can be present, and such others as he may wish to bring with him for this purpose, and if he cannot be present the business shall nevertheless proceed without him, provided always that if any one or more of the aforesaid five and twenty barons are in a similar suit, they shall be removed as far as concerns this particular judgment, others being substituted in their places after having been selected by the rest of the same five and twenty for this purpose only, and after having been sworn. | 55. Všechny poplatky, které jsme uložili nespravedlivě a proti zákonům země, a všechny pokuty uložené nespravedlivě a proti zákonům země, budou zcela odpuštěny, nebo to bude učiněno podle rozhodnutí dvaceti pěti baronů, jejichž názor je vytvářen s cílem zachování míru, nebo podle rozhodnutí jejich většiny, v souhlase s výše řečeným Stephanem, arcibiskupem z Cantenbury, pokud může být přítomen, a jiných které si může přát vzít s sebou k tomuto účelu, a pokud nebude moci být přítomen, záležitost přece začne bez něho, vždy za předpokladu, že pokud kterýkoliv jeden nebo více z výše uvedených dvaceti pěti baronů je účasten v podobném sporu, jsou odvoláni v tomto jednotlivém případě, nechť jsou nahrazeni v jejich funkcích jinými zvolenými zbytkem těch samých dvaceti pěti pouze pro tento účel a po složení přísahy. |
56. If we have disseised or removed Welshmen from lands or liberties, or other things, without the legal judgment of their peers in England or in Wales, they shall be immediately restored to them; and if a dispute arise over this, then let it be decided in the marches by the judgment of their peers; for the tenements in England according to the law of England, for tenements in Wales according to the law of Wales, and for tenements in the marches according to the law of the marches. Welshmen shall do the same to us and ours. | 56. Pokud jsme zbavili majetku nebo vyhnali Walesana ze statků nebo svobod, nebo jiných věcí, bez legálního rozsudku jejich na roveň postavených v Anglii nebo ve Walesu, nechť mu jsou ihned navráceny; a pokud o to vznikne spor, nechť je rozhodnut v pohraničí rozhodnutím jejich pánů; pro sídla v Anglii podle anglických zákonů, pro sídla ve Walesu podle Waleských zákonů, a pro sídla v pohraničí podle zákonů pohraničí. Walesan učiní totéž pro nás a naše věci. |
57. Further, for all those possessions from which any Welshman has, without the lawful judgment of his peers, been disseised or removed by King Henry our father, or King Richard our brother, and which we retain in our hand (or which are possessed by others, and which we ought to warrant), we will have respite until the usual term of crusaders; excepting those things about which a plea has been raised or an inquest made by our order before we took the cross; but as soon as we return (or if perchance we desist from our expedition), we will immediately grant full justice in accordance with the laws of the Welsh and in relation to the foresaid regions. | 57. Dále, pro všechna vyvlastnění, při kterém byl kterýkoliv Walesan, bez právoplatného rozsudku svých na roveň postavených, zbaven majetku nebo vyhnán ze svých statků králem Henrym, naším otcem, nebo králem Richardem, naším bratrem, a který držíme ve svých rukách (nebo které drží jiní, ke kterým jsme vázáni zárukou) odročíme až do obvyklého termínu křižáků; s výjimkou těch věcí o které vznikl spor nebo vyšetřování provedené na můj pokyn, dříve než zdvihneme kříž; ale jakmile se vrátíme z expedice, zaručíme okamžitě v této věci plnou spravedlnost v souhlase se zákony Walesu a ve vztahu k výše uvedeným regionům. |
58. We will immediately give up the son of Llywelyn and all the hostages of Wales, and the charters delivered to us as security for the peace. | 58. Okamžitě propustíme syna Llywelynů a všechny rukojmí z Walesu a vzdáme se všech výsad vydaných nám jako záruka míru. |
59. We will do towards Alexander, king of Scots, concerning the return of his sisters and his hostages, and concerning his franchises, and his right, in the same manner as we shall do towards our other barons of England, unless it ought to be otherwise according to the charters which we hold from William his father, formerly king of Scots; and this shall be according to the judgment of his peers in our court. | 59. Pro Alexandra, krále Skotů, učiníme vše pro návrat jeho sester a rukojmí a věcí týkajících se jeho výsad, jeho práv, stejným způsobem jako pro jiné barony Anglie, pokud tomu nemusí být jinak podle výsad, které máme od Williama, jeho otce, bývalého krále Skotů; a to vše bude podle rozsudků jeho na roveň postavených u našeho soudu. |
60. Moreover, all these aforesaid customs and liberties, the observances of which we have granted in our kingdom as far as pertains to us towards our men, shall be observed by all of our kingdom, as well clergy as laymen, as far as pertains to them towards their men. | 60. Kromě toho, všechny tyto výše uvedené zvyklosti a svobody, jejichž dodržování jsme zaručili v našem království pokud se týkají našeho lidu, musí být dodržovány kýmkoliv v našem království, stejně duchovenstvem jako laiky, pokud se týkají jejich lidu. |
61. Since, moveover, for God and the amendment of our kingdom and for the better allaying of the quarrel that has arisen between us and our barons, we have granted all these concessions, desirous that they should enjoy them in complete and firm endurance forever, we give and grant to them the underwritten security, namely, that the barons choose five and twenty barons of the kingdom, whomsoever they will, who shall be bound with all their might, to observe and hold, and cause to be observed, the peace and liberties we have granted and confirmed to them by this our present Charter, so that if we, or our justiciar, or our bailiffs or any one of our officers, shall in anything be at fault towards anyone, or shall have broken any one of the articles of this peace or of this security, and the offense be notified to four barons of the foresaid five and twenty, the said four barons shall repair to us (or our justiciar, if we are out of the realm) and, laying the transgression before us, petition to have that transgression redressed without delay. And if we shall not have corrected the transgression (or, in the event of our being out of the realm, if our justiciar shall not have corrected it) within forty days, reckoning from the time it has been intimated to us (or to our justiciar, if we should be out of the realm), the four barons aforesaid shall refer that matter to the rest of the five and twenty barons, and those five and twenty barons shall, together with the community of the whole realm, distrain and distress us in all possible ways, namely, by seizing our castles, lands, possessions, and in any other way they can, until redress has been obtained as they deem fit, saving harmless our own person, and the persons of our queen and children; and when redress has been obtained, they shall resume their old relations towards us. And let whoever in the country desires it, swear to obey the orders of the said five and twenty barons for the execution of all the aforesaid matters, and along with them, to molest us to the utmost of his power; and we publicly and freely grant leave to everyone who wishes to swear, and we shall never forbid anyone to swear. All those, moveover, in the land who of themselves and of their own accord are unwilling to swear to the twenty five to help them in constraining and molesting us, we shall by our command compel the same to swear to the effect foresaid. And if any one of the five and twenty barons shall have died or departed from the land, or be incapacitated in any other manner which would prevent the foresaid provisions being carried out, those of the said twenty five barons who are left shall choose another in his place according to their own judgment, and he shall be sworn in the same way as the others. Further, in all matters, the execution of which is entrusted to these twenty five barons, if perchance these twenty five are present and disagree about anything, or if some of them, after being summoned, are unwilling or unable to be present, that which the majority of those present ordain or command shall be held as fixed and established, exactly as if the whole twenty five had concurred in this; and the said twenty five shall swear that they will faithfully observe all that is aforesaid, and cause it to be observed with all their might. And we shall procure nothing from anyone, directly or indirectly, whereby any part of these concessions and liberties might be revoked or diminished; and if any such things has been procured, let it be void and null, and we shall never use it personally or by another. | 61. Kromě toho, pro Boha a nápravu našeho království a pro lepší utišení sporů vzniklých mezi námi a našimi barony, zaručili jsme všechna tato oprávnění s přáním, aby je užívali vcelku a s pevnou vytrvalostí navždy, dáváme jim záruku potvrzené bezpečnosti, zejména že baroni si zvolí dvacet pět baronů z království, ať je to kdokoliv, kdo bude svázán s jejich mocí, aby zachovávali a dodržovali a dozírali na dodržování míru a svobod, které jsme jim zaručili a potvrdili touto naší Listinou, takže pokud my, naši soudci, naši služebníci nebo naši úředníci, udělali v něčem chyby vůči komukoliv nebo porušili některý z článků tohoto míru a bezpečnosti, a jejich přestoupení ať je oznámeno čtyřem baronům z výše uvedených dvaceti pěti, zmínění čtyři baroni oznámí nám (nebo našim soudcům, pokud jsme mimo království) a, když nám předloží křivdu, žádost o nápravu křivdy bude vyřízena bez prodlení. A pokud nenapravíme křivdu během čtyřiceti dnů, počítáno od okamžiku, kdy to bylo oznámeno nám (nebo našim soudcům, kdybychom byli mimo království), čtyři výše zmínění baroni na to upozorní zbytek z dvaceti pěti baronů, a těchto dvacet pět baronů bude, spolu s veřejností celého království, nutit a tlačit nás všemi možnými způsoby, zejména zabráním našich hradů, statků, majetku a jinými dostupnými prostředky, pokud není dosaženo nápravy kterou pokládají za vhodnou, ochrání před škodou všechny naše lidi, osoby naší královny a dětí; a když nápravy bylo dosaženo, obnoví své staré vztahy ke mně. A pokud si kdokoliv v zemi kdokoliv přeje, ať přísahá, že se podrobí příkazům řečených dvaceti pěti baronů k provedení všech výše uvedených věcí, a spolu s nimi, obtěžovat nás na nejvyšší míru; a my veřejně a svobodně zaručujeme nechat kohokoliv, kdo si to přeje, přísahat, a nikdy nikomu nezakážeme přísahat. Kromě toho všichni ti, na jejichž statcích nikdo se svým vlastním souhlasem není ochotný přísahat dvaceti pěti pomáhat jim při mém přinucování a donucování, přinutíme je svým příkazem přísahat s výše uvedeným důsledkem. A pokud některý z dvaceti pěti baronů zemře nebo odjede ze země, nebo bude zneschopněn z jakýchkoliv jiných důvodů, které mu zabrání ve výše zmíněných opatřeních, ti z řečených dvaceti pěti, kteří zbyli zvolí na jeho místo jiného podle jejich vlastního uvážení, a ten ať přísahá stejně jako ostatní. Dále, ve všech případech, jejich vykonání je svěřeno těmto dvaceti pěti baronům, pokud snad je těchto dvacet pět přítomno a nesouhlasí s něčím, nebo pokud někteří z nich, když byli vyzváni, nejsou ochotni či schopni být přítomni, potom to, co většina těch přítomných určí nebo nařídí, bude pokládáno za určené a stanovené, stejně jako kdyby se na tom podílelo všech dvacet pět; a pokud řečených dvacet pět bude přísahat, že budou věrně dodržovat všechno, co bylo řečeno výše, a působit, aby to bylo dodržováno vší svou mocí. A neprovedeme nikomu nic, přímo nebo nepřímo, co by jakoukoliv část těchto výsad či svobod odvolalo nebo zmenšilo a bylo-li cokoliv z toho provedeno, ať je to neplatné a nulitní, a nikdy to nepoužijeme osobně nebo něčím prostřednictvím. |
62. And all the will, hatreds, and bitterness that have arisen between us and our men, clergy and lay, from the date of the quarrel, we have completely remitted and pardoned to everyone. Moreover, all trespasses occasioned by the said quarrel, from Easter in the sixteenth year of our reign till the restoration of peace, we have fully remitted to all, both clergy and laymen, and completely forgiven, as far as pertains to us. And on this head, we have caused to be made for them letters testimonial patent of the lord Stephen, archbishop of Canterbury, of the lord Henry, archbishop of Dublin, of the bishops aforesaid, and of Master Pandulf as touching this security and the concessions aforesaid. | 62. A všechnu nevůli, nenávist a hořkost, která vznikla mezi námi a našim lidem, duchovními i laiky, od chvíle sváru, jsme zcela prominuli a odpustili komukoliv. Kromě toho, všechny prohřešky, které nastaly v důsledku řečeného sváru, od velikonoc šestnáctého roku mého panování až do obnovení míru, jsme úplně odpustili všem, jak duchovním tak laikům, a kompletně odpustili, pokud se to týkalo nás. A na tomto základě jsme nařídili, aby pro ně byly napsány listiny potvrzující výsady od lorda Stephana, arcibiskupa z Contenbury, lorda Henryho, arcibiskupa z Dublinu, a výše zmíněných biskupů, a pana Pandulfa, jehož se týká tato výše řečená bezpečnost a výsady. |
63. Wherefore we will and firmly order that the English Church be free, and that the men in our kingdom have and hold all the aforesaid liberties, rights, and concessions, well and peaceably, freely and quietly, fully and wholly, for themselves and their heirs, of us and our heirs, in all respects and in all places forever, as is aforesaid. An oath, moreover, has been taken, as well on our part as on the art of the barons, that all these conditions aforesaid shall be kept in good faith and without evil intent. Given under our hand ‑ the above named and many others being witnesses ‑ in the meadow which is called Runnymede, between Windsor and Staines, on the fifteenth day of June, in the seventeenth year of our reign. | 63. Proto chceme přísně dodržovat, aby Anglická Církev byla svobodná, a aby lidé v našem království měli a podrželi všechny výše uvedené svobody, práva a výsady, dobře a v míru, svobodně a klidně, pro ně a jejich dědice, se vší úctou a na všech místech navěky, jak je uvedeno výše. Kromě toho byla učiněna přísaha týkající se jak nás tak našich baronů, že všechny výše zmíněné podmínky budou dodržovány v dobré víře a bez zlých úmyslů. Sestaveno pod mým dohledem - ti výše jmenovaní a mnozí jiní jsou svědky - na louce zvané Runnymede, mezi Windsorem a Stainesem, patnáctého dne měsíce června, sedmnáctého roku našeho panování. |
Comments: | Poznámky: |
---|---|
This is but one of three different translations I found of the Magna Carta; it was originally done in Latin, probably by the Archbishop, Stephen Langton. It was in force for only a few months, when it was violated by the king. Just over a year later, with no resolution to the war, the king died, being succeeded by his 9‑year old son, Henry III. The Charter (Carta) was reissued again, with some revisions, in 1216, 1217 and 1225. As near as I can tell, the version presented here is the one that preceded all of the others; nearly all of it's provisions were soon superceded by other laws, and none of it is effective today. | Toto je jeden ze tří překladů Magna Carty, které jsem našel; byl původně napsán v latině, pravděpodobně arcibiskupem Stephenem Langtonem. Platil pouze několik měsíců, kdy byl králem porušen. Asi rok potom, ne vinou války, král zemřel a po něm nastoupil jeho devítiletý syn, Henry III. Listina (Carta) byla znovu vydána, s některými úpravami, v letech 1216, 1217 a 1225. Pokud mohu říci, tato verze je tou, která předcházela přede všemi jinými; téměř všechna její ustanovení byla nahrazena jinými zákony, žádný z nich neplatí dodnes. |
The two other versions I found each professed to be the original, as well. The basic intent of each is the same. | Našel jsem další dvě verze prohlašované rovněž za originál. Základní obsah všech verzí je stejný. |
‑ Gerald Murphy (The Cleveland Free‑Net ‑ aa300) | ‑ Gerald Murphy (The Cleveland Free‑Net - aa300) |
Prepared by Nancy Troutman (The Cleveland Free‑Net ‑ aa345) | Připraveno Nancy Troutmanovou (The Cleveland Free‑Net - aa245) |
Distributed by the Cybercasting Services Division of the National Public Telecomputing Network (NPTN). | Publikováno divizí Cybercasting Services firmy Public Telecomputing Network (NTPN). |
Permission is hereby given to download, reprint, and/or otherwise redistribute this file, provided appropriate point of origin credit is given to the preparer(s) and the National Public Telecomputing Network. | Tímto je dáno povolení k načtení, reprintu a/nebo redistribuci tohoto souboru, za předpokladu, že bude uvedeno potvrzení jeho původu u National Telecomputing Network. |
Adopted from the Internet, translated to Czech by Jiří Šoler. | Převzato ze sítě Internet, přeložil Jiří Šoler. |
Johannes Dei gracia rex Anglie, Dominus Hibernie, dux Normannie, Aquitannie et comes Andegravie, archiepiscopis, episcopis, abbatibus, comitibus, baronibus, justiciariis, forestariis, vicecomitibus, prepositis, ministris et omnibus ballivis et fidelibus suis salutem. Sciatis nos intuitu Dei et pro salute anime nostre et omnium antecessorum et heredum nostrorum ad honorem Dei et exaltacionem sancte Ecclesie, et emendacionem regi nostri, per consilium venerabilium patrum nostrorum, Stephani Cantuariensis archiepsicopi, tocius Anglie primatis et sancte Romane ecclesie cardinalis, Henrici Dublinensis archiepiscopi, Willelmi Londoniensis, Petri Wintoniensis, Joscelini Bathoniensis et Glastoniensis, Hugonis Lincolniensis, Walteri Wygorniensis, Willelmi Coventriensis, et Benedicti Roffensis, episcoporum; magistri Pandulfi domini pape subdiaconi et familiaris, fratris Aymerici magistri milicie Templi in Anglia; et nobilium virorum Willelmi Mariscalli comitis Penbrocie, Willelmi comitis Sarisberie, Willelmi comitis Warennie, Willelmi comitis Arundellie, Alani de Galewey a constabularii Scocie, Warini filii Geroldi, Petri filii Hereberti, Huberti de Burgo senescalli Pictavie, Hugonis de Nevilla, Mathei filii Hereberti, Thome Basset, Alani Basset, Philippi de Albiniaco, Roberti de Roppel., Johannis Mariscalli, Johannis filii Hugonis et aliorum fidelium nostrum.
1. In primis concessisse Deo et hac presenti carta nostra confirmasse, pro nobis et heredibus nostris in perpetuum quod Anglicana ecclesia libera sit, et habeat jura sua integra, et libertates suas illesas; et ita volumus observari; quod apparet ex eo quod libertatem electionum, que maxima et magis necessaria reputatur Ecclesie Anglicane, mera et spontanea voluntate, ante discordiam inter nos et barones nostros motam, concessimus et carta nostra [illa carta data 21É novembris anno Domini 1214; confirmatio papae Innocentii tertii 30É martii anno Domini 1215] confirmavimus, et eam obtinuimus a domino papa Innocentio tercio confirmari; quam et nos observabimus et ab heredibus nostris in perpetuum bona fide volumus observari. Concessimus eciam omnibus liberis hominibus regni nostri, pro nobis et heredibus nostri in perpetuum, omnes libertates subscriptas, habendas et tenendas eis et heredibus suis, de nobis et heredibus nostris.
2. Si quis comitum vel baronum nostrorum, sive aliorum tenencium de nobis in capite per servicium militare, mortuus fuerit, et cum decesserit heres suus plene etatis fuerit et relevium debeat, habeat hereditatem suam per antiquum relevium; scilicet heres vel heredes comitis de baronia comitis integra per centum libras; heres vel heredes baronis de baronia per centum libras (sic); heres vel heredes militis de feodo militis integro per centum solidos ad plus; et qui minus debuerit minus det secundum antiquam consuetudinem feodorum.
3. Si autem heres alicujus talium fuerit infra etatem et fuerit in custodia, cum ad etatem pervenerit, habeat hereditatem suam sine relevio et sine fine.
4. Custos terre hujusmodi heredis qui infra etatem fuerit, non capiat de terra heredis nisi racionabiles exitus, et racionabiles consuetudines, et racionabilia servicia, et hoc sine destructione et vasto hominum vel rerum; et si nos commiserimus custodiam alicujus talis terre vicecomiti vel alicui alii qui de exitibus illius nobis respondere debeat, et ille destructionem de custodia fecerit vel vastum, nos ab illo capiemus emendam, et terra committatur duobus legalibus et discretis hominibus de feodo illo, qui de exitibus respondeant nobis vel ei cui eos assignaverimus; et si dederimus vel vendiderimus alicui custodiam alicujus talis terre, et ille destructionem inde fecerit vel vastum, amittat ipsam custodiam, et tradatur duobus legalibus et discretis hominibus de feodo illo qui similiter nobis respondeant sicut predictum est.
5. Custos autem, quamdiu custodiam terre habuerit, sustentet domos, parcos, vivaria, stagna, molendina, et cetera ad terram illam pertinencia, de exitibus terre ejusdem; et reddat heredi, cum ad plenam etatem pervenerit, terram suam totam instauratam de carucis et waynagiis, secundum quod tempus waynagii exiget et exitus terre racionabiliter poterunt sustinere.
6. Heredes maritentur absque disparagacione, ita tamen quod, antequam contrahatur matrimonium, ostendatur propinquis de consanguinitate ipsius heredis.
7. Vidua post mortem mariti sui statim et sine difficultate habeat maritagium et hereditatem suam, nec aliquid det pro dote sua, vel pro maritagio suo, vel hereditate sua, quam hereditatem maritus suus et ipsa tenuerint dit obitus ipsius mariti, et maneat in domo mariti sui per quadraginta dies post mortem ipsius, infra quos assignetur ei dos sua.
8. Nulla vidua distringatur ad se maritandum, dum voluerit vivere sine marito, ita tamen quod securitatem faciat quod se non maritabit sine assensu nostro, si de nobis tenuerit, vel sine assensu domini sui de quo tenuerit, si de alio tenuerit.
9. Nec nos nec ballivi nostri seisiemus terram aliquam nec redditum pro debito aliquo, quamdiu catalla debitoris sufficiunt ad debitum reddendum; nec plegii ipsius debitoris distringantur quamdiu ipse capitalis debitor sufficit ad solucionem debiti; et si capitalis debitor defecerit in solucione debiti, non habens unde solvat, plegii respondeant de debito; et, si voluerint, habeant terras et redditus debitoris, donec sit eis satisfactum de debito quod ante pro eo solverint, nisi capitalis debitor monstraverit se esse quietum inde versus eosdem plegios.
10. Si quis mutuo ceperit aliquid a Judeis, plus vel minus, et moriatur antequam debitum illud solvatur, debitum non usuret quamdiu heres fuerit infra etatem, de quocumque teneat; et si debitum illud inciderit in manus nostras, nos non capiemus nisi catallum contentum in carta.
11. Et si quis moriatur, et debitum debeat Judeis, uxor ejus habeat dotem suam, et nichil reddat de debito illo; et si liberi ipsius defuncti qui fuerint infra etatem remanserint, provideantur eis necessaria secundum tenementum quod fuerit defuncti, et de residuo solvatur debitum, salvo servicio dominorum; simili modo fiat de debitis que debentur aliis quam Judeis.
12. Nullum scutagium vel auxilium ponatur in regno nostro, nisi per commune consilium regni nostri, nisi ad corpus nostrum redimendum, et primogenitum filium nostrum militem faciendum, et ad filiam nostram primogenitam semel maritandam, et ad hec non fiat nisi racionabile auxilium; simili modo fiat de auxiliis de civitate London.
13. Et civitas London. habeat omnes antiquas libertates et liberas consuetudines suas, tam per terras, quam per aquas. Preterea volumus et concedimus quod omnes alie civitates, et burgi, et ville, et portus, habeant omnes libertates et liberas consuetudines suas.
14. Et ad habendum commune consilium regni de auxilio assidendo aliter quam in tribus casibus predictis, vel de scutagio assidendo, summoneri faciemus archiepiscopos, episcopos, abbates, comites, et majores barones sigillatim per litteras nostras; et preterea faciemus summoneri in generali per vicecomites et ballivos nostros omnes illos qui de nobis tenent in capite ad certum diem, scilicet ad terminum quadraginta dierum ad minus, et ad certum locum; et in omnibus litteris illius summonicionis causam summonicionis exprimemus; et sic facta summonicione negocium ad diem assignatum procedat secundum consilium illorum qui presentes fuerint, quamvis non omnes summoniti venerint.
15. Nos non concedemus de cetero alicui quod capiat auxilium de liberis hominibus suis, nisi ad corpus suum redimendum, et ad faciendum primogenitum filium suum militem, et ad primogenitam filiam suam semel maritandam, et ad hec non fiat nisi racionabile auxilium.
16. Nullus distringatur ad faciendum majus servicium de feodo militis, nec de alio libero tenemento, quam inde debetur.
17. Communia placita non sequantur curiam nostram, set teneantur in aliquo loco certo.
18. Recogniciones de nova disseisina, de morte antecessoris, et de ultima presentacione, non capiantur nisi in suis comitatibus et hoc modo : nos, vel si extra regnum fuerimus, capitalis justiciarius noster, mittemus duos justiciarios per unum quemque comitatum per quatuor vices in anno, qui, cum quatuor militibus cujuslibet comitatus electis per comitatum, capiant in comitatu et in die et loco comitatus assisas predictas.
19. Et si in die comitatus assise predicte capi non possint, tot milites et libere tenentes remaneant de illis qui interfuerint comitatui die illo, per quos possint judicia sufficenter fieri, secundum quod negocium fuerit majus vel minus.
20. Liber homo non amercietur pro parvo delicto, nisi secundum modum delicti; et pro magno delicto amercietur secundum magnitudinem delicti, salvo contenemento suo; et mercator eodem modo, salva mercandisa sua; et villanus eodem modo amercietur salvo waynagio suo, si inciderint in misericordiam nostram; et nulla predictarum misericordiarum ponatur, nisi per sacramentum proborum hominum de visneto.
21. Comites et barones non amercientur nisi per pares suos, et non nisi secundum modum delicti.
22. Nullus clericus amercietur de laico tenemento suo, nisi secundum modum aliorum predictorum, et non secundum quantitatem beneficii sui ecclesiastici.
23. Nec villa nec homo distringatur facere pontes ad riparias, nisi qui ab antiquo et de jure facere debent.
24. Nullus vicecomes, constabularius, coronatores, vel alii ballivi nostri, teneant placita corone nostre.
25. Omnes comitatus, hundredi, wapentakii, et trethingi' sint ad antiquas firmas absque ullo incremento, exceptis dominicis maneriis nostris.
26. Si aliquis tenens de nobis laicum feodum moriatur, et vicecomes vel ballivus noster ostendat litteras nostras patentes de summonicione nostra de debito quod defunctus nobis debuit, liceat vicecomiti vel ballivo nostro attachiare et imbreviare catalla defuncti inventa in laico feodo, ad valenciam illius debiti, per visum legalium hominum, ita tamen quod nichil inde amoveatur, donec persolvatur nobis debitum quod clarum fuerit, et residuum relinquatur executoribus ad faciendum testamentum defuncti; et, si nichil nobis debeatur ad ipso, omnia catalla cedant defuncto, salvis uxori ipsius et pueris racionabilibus partibus suis.
27. Si aliquis liber homo intestatus decesserit, catalla sua per manus propinquorum parentum et amicorum suorum, per visum ecclesie distribuantur, salvis unicuique debitis que defunctus ei debebat.
28. Nullus constabularius, vel alius ballivus noster, capiat blada vel alia catalla alicujus, nisi statim inde reddat denarios, aut respectum inde habere possit de voluntate venditoris.
29. Nullus constabularius distringat aliquem militem ad dandum denarios pro custodia castri, si facere voluerit custodiam illam in propria persona sua, vel per alium probum hominem, si ipse eam facere non possit propter racionabilem causam; et si nos duxerimus vel miserimus eum in exercitum, erit quietus de custodia, secundum quantitatem temporis quo per nos fuerit in exercitu.
30. Nullus vicecomes, vel ballivus noster, vel aliquis alius, capiat equos vel carettas alicujus liberi hominis pro cariagio faciendo, nisi de voluntate ipsius liberi hominis.
31. Nec nos nec ballivi nostri capiemus alienum boscum ad castra vel alia agenda nostra, nisi per voluntatem ipsius cujus boscus ille fuerit.
32. Nos non tenebimus terras illorum qui convicti fuerint de felonia, nisi per unum annum et unum diem, et tunc reddantur terre dominis feodorum.
33. Omnis kidelli de cetero deponantur penitus de Tamisia, et de Medewaye, et per totam Angliam, nisi per costeram maris.
34. Breve quod vocatur "Precipe" de cetero non fiat alicui de aliquo tenemento unde liber homo amittere possit curiam suam.
35. Una mensura vini sit per totum regnum nostrum, et una mensura cervisie, et una mensura bladi, scilicet quarterium Londoniense, et una latitudo pannorum tinctorum et russetorum et halbergettorum, scilicet due ulne infra listas; de ponderibus autem sit ut de mensuris.
36. Nichil detur vel capiatur de cetero pro brevi inquisicionis de vita vel membris, set gratis concedatur et non negetur.
37. Si aliquis teneat de nobis per feodifirmam, vel per sokagium, vel per burgagium, et de alio terram teneat per servicium militare, nos non habebimus custodiam heredis nec terre sue que est de feodo alterius, occasione illius feodifirme, vel sokagii, vel burgagii; nec habebimus custodiam illius feodifirme, vel sokagii, vel burgagii, nisi ipsa feodifirma debeat servicium militare. Nos non habebimus custodiam heredis vel terre alicujus, quam tenet de alio per servicium militare, occasione alicujus parve serjanterie quam tenet de nobis per servicium reddendi nobis cultellos, vel sagittas, vel hujusmodi.
38. Nullus ballivus ponat decetero aliquem ad legem simplici loquela sua, sine testibus fidelibus ad hoc inductis.
39. Nullus liber homo capiatur, vel imprisonetur, aut disseisiatur, aut utlagetur, aut exuletur, aut aliquo modo destruatur, nec super eum ibimus, nec super eum mittemus, nisi per legale judicium parium suorum vel per legem terre.
40. Nulli vendemus, nulli negabimus, aut differemus rectum aut justiciam.
41. Omnes mercatores habeant salvum et securum exire de Anglia, et venire in Angliam, et morari, et ire per Angliam, tam per terram quam per aquam, ad emendum et vendendum, sine omnibus malis toltis, per antiquas et rectas consuetudines, preterquam in tempore gwerre, et si sint de terra contra nos gwerrina; et si tales inveniantur in terra nostra in principio gwerre, attachientur sine dampno corporum et rerum, donec sciatur a nobis vel capitali justiciario nostro quomodo mercatores terre nostre tractentur, qui tunc invenientur in terra contra nos gwerrina; et si nostri salvi sint ibi, alii salvi sint in terra nostra.
42. Liceat unicuique decetero exire de regno nostro, et redire, salvo et secure, per terram et per aquam, salva fide nostra, nisi tempore gwerre per aliquod breve tempus, propter communem utilitatem regni, exceptis imprisonatis et utlagatis secundum legem regni, et gente de terra contra nos gwerrina, et mercatoribus, de quibus fiat sicut predictum est.
43. Si quis tenuerit de aliqua eskaeta, sicut de honore Walligefordie, Notingeham, Bolonie, Lancastrie, vel de aliis eskaetis que sunt in manu nostra et sunt baronie, et obierit, heres ejus non det aliud relevium, nec faciat nobis aliud servicium quam faceret baroni si baronia illa esset in manu baronis; et nos eodem modo eam tenebimus quo baro eam tenuit.
44. Homines qui manent extra forestam non veniant decetero coram justiciariis nostris de foresta per communes summoniciones, nisi sint in placito, vel plegii alicujus vel aliquorum, qui attachiati sint pro foresta.
45. Nos non faciemus justiciarios, constabularios, vicecomites, vel ballivos, nisi de talibus qui sciant legem regni et eam bene velint observare.
46. Omnes barones qui fundaverunt abbacias, unde habent cartas regum Anglie, vel antiquam tenuram, habeant earum custodiam cum vacaverint, sicut habere debent.
47. Omnes foreste que afforestate sunt tempore nostro, statim deafforestentur; et ita fiat de ripariis que per nos tempore nostro posite sunt in defenso.
48. Omnes male consuetudines de forestis et warennis, et de forestariis et warennariis, vicecomitibus et eorum ministris, ripariis et earum custodibus, statim inquirantur in quolibet comitatu per duodecim milites juratos de eodem comitatu, qui debent eligi per probos homines ejusdem comitatus, et infra quadraginta dies post inquisicionem factam, penitus, ita quod numquam revocentur, deleantur per eosdem, ita quod nos hoc sciamus prius, vel justiciarius noster, si in Anglia non fuerimus.
49. Omnes obsides et cartas statim reddemus que liberate fuerunt nobis ab Anglicis in securitatem pacis vel fidelis servicii.
50. Nos amovebimus penitus de balliis parentes Gerardi de Athyes, quod decetero nullam habeant balliam in Anglia, Engelardum de Cygony, Petrum et Gionem et Andream de Cancellis, Gionem de Cygony, Galfridum de Martinny et fratres ejus, Philippum Marc. et fratres ejus, et Galfridum nepotem ejus, et totam sequelam eorundem.
51. Et statim post pacis reformacionem amovebimus de regno omnes alienigenas milites, balistarios, servientes, stipendiarios, qui venerint cum equis et armis ad nocumentum regni.
52. Si quis fuerit disseisitus vel elongatus per nos sine legali judicio parium suorum, de terris, castellis, libertatibus, vel jure suo, statim ea ei restituemus; et si contencio super hoc orta fuerit, tunc inde fiat per judicium viginti quinque baronum, de quibus fit mencio inferius in securitate pacis. De omnibus autem illis de quibus aliquis disseisitus fuerit vel elongatus sine legali judicio parium suorum, per Henricum regem patrem nostrum vel per Ricardum regem fratrem nostrum, que in manu nostra habemus, vel que alii tenent, que nos oporteat warantizare, respectum habebimus usque ad communem terminum crucesignatorum; exceptis illis de quibus placitum motum fuit vel inquisicio facta per preceptum nostrum, ante suscepcionem crucis nostre : cum autem redierimus de peregrinacione nostra, vel si forte remanserimus a peregrinacione nostra, statim inde plenam justiciam exhibebimus.
53. Eundem autem respectum habebimus et eodem modo de justicia exhibenda, de forestis deafforestandis vel remanseris forestis quas Henricus pater noster vel Ricardus frater noster afforestaverunt, et de custodiis terrarum que sunt de alieno feodo, cujusmodi custodias hucusque habuimus occasione feodi quod aliquis de nobis tenuit per servicium militare, et de abbaciis que fundate fuerint in feodo alterius quam nostro, in quibus dominus feodi dixerit se jus habere; et cum redierimus, vel si remanserimus a peregrinatione nostra, super hiis conquerentibus plenam justiciam statim exhibebimus.
54. Nullus capiatur nec imprisonetur propter appellum femine de morte alterius quam viri sui.
55. Omnes fines qui injuste et contra legem terre facti sunt nobiscum, et omnia amerciamenta facta injuste et contra legem terre, omnino condonentur, vel fiat inde per judicium viginti quinque baronum de quibus fit mencio inferius in securitate pacis, vel per judicium majoris partis eorundem, una cum predicto Stephano Cantuarensi archiepiscopo, si interesse poterit, et aliis quos secum ad hoc vocare voluerit. Et si interesse non poterit, nichilominus procedat negocium sine eo, ita quod, si aliquis vel aliqui de predictis viginti quinque baronibus fuerint in simili querela, amoveantur quantum ad hoc judicium, et alii loco eorum per residuos de eisdem viginti quinque, tantum ad hoc faciendum electi et jurati substituantur.
56. Si nos disseisivimus vel elongavimus Walenses de terris vel libertatibus vel rebus aliis, sine legali judicio parium suorum, in Anglia vel in Wallia, eis statim reddantur; et si contencio super hoc orta fuerit, tunc inde fiat in Marchia per judicium parium suorum; de tenementis Anglie secundum legem Anglie; de tenementis Wallie secundum legem Wallie; de tenementis Marchie secundum legem Marchie. Idem facient Walenses nobis et nostris.
57. De omnibus autem illis de quibus aliquis Walensium disseisitus fuerit vel elongatus, sine legali judicio parium suorum, per Henricum regem patrem nostrum vel Ricardum regem fratrem nostrum, que nos in manu nostra habemus, vel que alii tenent que nos oporteat warantizare, respectum habebimus usque ad communem terminum crucesignatorum, illis exceptis de quibus placitum motum fuit vel inquisicio facta per preceptum nostrum ante suscepcionem crucis nostre; cum autem redierimus, vel si forte remanserimus a peregrinatione nostra, statim eis inde plenam justitiam exhibebimus, secundum leges Walensium et partes predictas.
58. Nos reddemus filium Lewelini statim, et omnes obsides de Wallia, et cartas que nobis liberate fuerunt in securitate pacis.
59. Nos faciemus Alexandro regi Scottorum de sororibus suis, et obsidibus reddendis, et libertatibus suis, et jure suo, secundum formam in qua faciemus aliis baronibus nostris Anglie, nisi aliter esse debeat per cartas quas habemus de Willelmo patre ipsius, quondam rege Scottorum; et hoc erit per judicium parium suorum in curia nostra.
60. Omnes autem istas consuetudines predictas et libertates quas nos concessimus in regno nostro tenendas quantum ad nos pertinet erga nostros, omnes de regno nostro, tam clerici quam laici, observent quantum ad se pertinet erga suos.
61. Cum autem pro Deo, et ad emendacionem regni nostri, et ad melius sopiendum discordiam inter nos et barones nostros ortam, hec omnia predicta concesserimus, volentes ea integra et firma stabilitate in perpetuum gaudere, facimus et concedimus eis securitatem subscriptam; videlicet quod barones eligant viginti quinque barones de regno quos voluerint, qui debeant pro totis viribus suis observare, tenere, et facere observari, pacem et libertates quas eis concessimus, et hac presenti carta nostra confirmavimus; ita scilicet quod, si nos, vel justiciarius noster, vel ballivi nostri, vel aliquis de ministris nostris, in aliquo erga aliquem deliquerimus, vel aliquem articulorum pacis aut securitatis transgressi fuerimus, et delictum ostensum fuerit quatuor baronibus de predictis viginti quinque baronibus, illi quatuor barones accedant ad nos vel ad justiciarium nostrum, si fuerimus extra regnum, proponentes nobis excessum; petent ut excessum illum sine dilacione faciamus emendari. Et si nos excessum non emendaverimus, vel, si fuerimus extra regnum, justiciarius noster non emendaverit infra tempus quadraginta dierum computandum a tempore quo monstratum fuerit nobis vel justiciario nostro, si extra regnum fuerimus, predicti quatuor barones referant causam illam ad residuos de illis viginti quinque baronibus, et illi viginti quinque barones cum communia tocius terre distringent et gravabunt nos modis omnibus quibus poterunt, scilicet per capcionem castrorum, terrarum, possessionum, et aliis modis quibus poterunt, donec fuerit emendatum secundum arbitrium eorum, salva persona nostra et regine nostre et liberorum nostrorum; et cum fuerit emendatum intendent nobis sicut prius fecerunt. Et quicumque voluerit de terra juret quod ad predicta omnia exequenda parebit mandatis predictorum viginti quinque baronum, et quod gravabit nos pro posse suo cum ipsis, et nos publice et libere damus licenciam jurandi cuilibet qui jurare voluerit, et nulli umquam jurare prohibebimus. Omnes autem illos de terra qui per se et sponte sua noluerint jurare viginti quinque baronibus de distringendo et gravando nos cum eis, faciemus jurare eosdem de mandato nostro sicut predictum est. Et si aliquis de viginti quinque baronibus decesserit, vel a terra recesserit, vel aliquo alio modo impeditus fuerit, quominus ista predicta possent exequi, qui residui fuerint de predictis viginti quinque baronibus eligant alium loco ipsius, pro arbitrio suo, qui simili modo erit juratus quo et ceteri. In omnibus autem que istis viginti quinque baronibus committuntur exequenda, si forte ipsi viginti quinque presentes fuerint, et inter se super re aliqua discordaverint, vel aliqui ex eis summoniti nolint vel nequeant interesse, ratum habeatur et firmum quod major pars eorum qui presentes fuerint providerit, vel preceperit ac si omnes viginti quinque in hoc consensissent; et predicti viginti quinque jurent quod omnia antedicta fideliter observabunt, et pro toto posse suo facient observari. Et nos nichil impetrabimus ab aliquo, per nos nec per alium, per quod aliqua istarum concessionum et libertatum revocetur vel minuatur; et, si aliquid tale impetratum fuerit, irritum sit et inane et numquam eo utemur per nos nec per alium.
62. Et omnes malas voluntates, indignaciones, et rancores, ortos inter nos et homines nostros, clericos et laicos, a tempore discordie, plene omnibus remisimus et condonavimus. Preterea omnes transgressiones factas occasione ejusdem discordie, a Pascha anno regni nostri sextodecimo usque ad pacem reformatam, plene remisimus omnibus, clericis et laicis, et quantum ad nos pertinet plene condonavimus. Et insuper fecimus eis fieri litteras testimoniales patentes domini Stephani Cantuariensis archiepiscopi, domini Henrici Dublinensis archiepiscopi, et episcoporum predictorum et magistri Pandulfi, super securitate ista et concessionibus prefatis.
63. Quare volumus et firmiter precipimus quod Anglicana ecclesia libera sit et quod homines in regno nostro habeant et teneant omnes prefatas libertates, jura, et concessiones, bene et in pace, libere et quiete, plene et integre, sibi et heredibus suis, de nobis et heredibus nostris, in omnibus rebus et locis, in perpetuum, sicut predictum est. Juratum est autem tam ex parte nostra quam ex parte baronum, quod hec omnia supradicta bona fide et sine malo ingenio observabuntur. Testibus supradictis et multis aliis. Data per manum nostram in prato quod vocatur Ronimed. inter Windlesoram et Stanes, quinto decimo die junii, anno regni nostri decimo septimo.
[Transcribed by Marc Baronnet on 3rd December 1998 at Nancy in France from Charles Bémont, Chartes des libertés anglaises (1100-1305), Alphonse Picard publisher, Paris, 1892].