Z anglického originálu přeložil Jiří Šoler
Tato kniha se už netiskne a domníváme se, že by mohla být velmi užitečná všem, kteří studují historii, vliv a politickou moc Římskokatolické církve. Je to docela odvážné a prosíme o vaší trpělivost když se snažíme dostat každou kapitolu na Internet pro vás. [ Ze stránky http://www.cephas-library.com/catholic/catholic_vatican_in_world_politics_introduction.html ]
Předmluva Guye Emeryho Shipera
Důležitost této knihy nelze zveličovat. Když je řádně pochopena, nabízí jak vodítko tak klíč k bolestné politické situaci, která pokrývá svět. Žádná politická událost ani okolnost nemůže být zhodnocena bez znalosti toho, jak se na ní podílí Vatikán. A není žádná důležitá politická situace, ve které by Vatikán nehrál důležitou skrytou či otevřenou roli. Jak o ní řekl Glenn L. Archer, výkonný ředitel Protestantů a jiných Američanů spojených pro oddělení církve od státu: „tato kniha vede k pochopení těch sociálních a politických problémů našich dním které jsou životně důležité. Autor představuje jednoduše a jasně a bez předsudků konflikty mezi římskou církví a demokratickou svobodou.“ Kniha je cenná též proto, že vynáší na světlo historické skutečnosti dosud držené po pokličkou; mnohé z nich jsou publikovány poprvé. Autor zvládl velké potíže, když se pokusil nahustit do rozsahu jednoho dílu velké množství materiálu, který měl k dispozici. Z toho důvodu vynechal mnoho hodnotných diskusí. A některé byly vynechány, protože tyto případy nejsou zcela vyřešené. To je důvod, proč tak není zmínka o případu arcibiskupa Stepinace z Jugoslávie a je tam je stručná zmínka o případu kardinála Mindszetyho v Maďarsku — případy, které byly v době vydání knihy na rozvrhu Spojených národů k řešení. Ale je tam dostatek důkazů pro ostatní případy, aby čtenář mohl vyhodnotit současné události a podobné situace.
Zpoza velkého kusu území Eurasie — z Ruska — vyzývavě čeká bašta komunismu, stejně dynamická v zápase o vytvoření nové politické struktury na přetvoření starého obrazu společnosti s důvěrou, že čas je na jejich straně.
V téže době katolická církev se zdánlivě zabývá jen svými náboženskými úkoly a je horečně zaměstnána závodem za úplné duchovní dobytí světa.
Ale zatímco úsilí USA a SSSR je sledováno s rostoucími obavami, úsilí Vatikánu je zkoumáno zřídka. I když ani jedna důležitější událost, která přispěla k dnešnímu chaotickému stavu věcí, nenastala, aniž by se na ní nepodílel Vatikán.
Katolická světová populace — 400 milionů — je početnější než obyvatelé Spojených států a Sovětského Ruska dohromady. Když si připomeneme, že koordinovaná aktivita této mohutné duchovní masy závisí na rtech jediné osoby, potom apatie nekatolických Američanů by se měla rychle změnit na tu nejbystřejší pozornost. Jeho zájem by měl ještě vzrůst, když si uvědomí, že Spojené Státy jsou důvěrně zapojeny do docilování jak krátkodobých tak dlouhodobých cílů Vatikánu.
Jsou to tyto cíle:
1. Zničení komunismu a Sovětského Ruska.
2. Duchovní dobytí USA.
3. Konečná katolizace světa.
Zdají se vám ty cíle fantastické?
Bohužel nejde ani o spekulace ani o divoké a marné sny. Jsou neoddiskutovatelné a jako nedílná součást současné historie stejně jako byl vzestup Hitlera, porážka Japonska, rozbití atomu a existence komunismu. Ovšem nezbytnou možností, se kterou dnes lidstvo stojí, není, zda to bude ruské nebo americké století, ale zda to bude nebo nebude katolické století.
Potom zajisté si zaslouží pozornost podstata a činnost katolické církve. Američtí občané rozrušení minulostí a ohromení současností jsou stále úzkostlivější pokud jde o budoucnost by udělali dobře, kdyby uvažovali o úsilí Vatikánu vůči současné americké a světové politice. Jeho osud, stejně jako osud Spojených států, a ovšem i lidstva, byl a bude silně ovlivněn aktivitami instituce, která, přestože je to církev, je nicméně mocnou politickou velmocí a nejmocnějším národem planety.