Interpelace na ministra vnitra Jana Rumla:
volební právo exilu

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane ministře, dostal jsem několik dopisů svědčících o tom, že někteří občané jsou si i v demokratické rovnosti jaksi méně rovni. I za tuhé komunistické diktatury bylo zvykem, že čeští občané v cizině mohli volit na našich zastupitelstvích, podotýkám kdekoliv, kde česká zastupitelství existují. Nyní to možné není, tedy osoby českého občanství, které z  různého důvodu žijí na území cizího státu, jsou diskriminovány jen kvůli bydlišti.

Je jasné, že český občan trvale žijící v Německu nemá potíže odvolit u nás. Situace u občanů v Austrálii, Kanadě či Spojených státech je ovšem zcela jiná. Pro ně je cesta do vlasti k volbám značně nákladná a časově náročná. Vnucuje se otázka - my Češi jsme totiž velmi podezíraví - jestli v tomto případě nejde o jakýsi pokřivený zájem vládních kruhů.

Ať je to však jakkoliv, uvítal bych, vážený pane ministře, kdybyste mi vysvětlil, proč naše vláda takovým způsobem dává českým občanům trvale žijícím v zahraničí nálepku, že jsou pro českou stranu méněcenní a že pokud chtějí volit, musejí za to mastně zaplatit. Děkuji vám za odpověď.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr vnitra Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, vážený pane poslanče, náš volební zákon umožňuje volit všem českým občanům, kteří dosáhli věku 18 let bez ohledu na to, kde trvale žijí, zda v Evropě, ve Spojených státech nebo na území České republiky. To je nepopiratelný fakt.

Co se týče formy jejich přístupu k volebním urnám, je známo několik způsobů, jak toto provést. Jedním z nich, o kterém vy jste mluvil, je tzv. korespondenční způsob volby na zastupitelských úřadech. Další způsob, který je součástí volebního zákona je, že český občan, který se chce zúčastnit volby, musí volit na území České republiky, být zapsán do zvláštního seznamu voličů. Také v  okolnostech, které doprovázejí tento zákon, je úkol pro ministra zahraničí, aby spolu s ministrem vnitra informoval všechny české občany po celém světě, jak mohou využít svého práva volit.

Korespondenční způsob volby byl dlouze diskutován nejen v  politických stranách, ve vládě, ale nakonec i na půdě parlamentu. Nevím, zda vy jste byl tím poslancem, který dal pozměňovací návrh k  tomuto zákonu, aby bylo možné zvolit korespondenční způsob volby. Pokud ano, byl jste zřejmě přehlasován touto sněmovnou, pokud ne, tak nevím, na co si stěžujete. Ten zákon schválila sněmovna tohoto parlamentu, jejímž vy jste členem a je to platný zákon, který určuje způsob volby do Poslanecké sněmovny a do senátu.

Jako ministr vnitra mám toliko působnost v tom, že jsem navrhoval tento zákon. Zvažovali jsme různá řešení. Jsem odpovědný za technické a organizační okolnosti, které souvisejí s volbami. Korespondenční způsob hlasování nebo volby zvolen nebyl, v zákoně to není. Jen vás mohu ubezpečit, že jako ministr vnitra udělám vše pro to, aby čeští občané, kteří žijí mimo území České republiky, mohli využít svého práva a na území České republiky volit podle svého nejlepšího svědomí a přesvědčení. Více vám k tomu jako ministr vnitra říci nemohu, protože zákon je takový jako je, byl schválen na sklonku minulého roku a schválila jej tato Poslanecká sněmovna. Děkuji vám.

Předneseno ve čtvrtek 8. února 1996

Přechod na domovskou stránku