Vystoupení k zákonu o protiprávnosti komunistického režimu



Pátek 9. července 1993

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, typickým projevem lidské malosti jsou snahy o vstřícnost a servilitu k vládnoucímu režimu vyplývající snad ze strachu či touze po kariéře, po změně režimu a výměně mocných, totiž lidé plivají po minulé garnituře a projevují svou servilitu ke garnituře nové. Přesně podle klasického verše Karla Havlíčka Borovského: Napřed tě maj za proroka, a potom jsi sviňák.

Bohužel totéž platí i o tomto zákoně. Rozhlédneme-li se po tomto sále, vidíme zde mnohé bardy, kteří kdysi nadšeně opěvovali Gottwalda a Stalina a později trpěli strachem, aby je jako nehodné nevyloučili z řad komunistů. Dnes hrdě vyhlašují protiprávnost komunistického režimu. Přitom současně opěvují údajnou humánnost a demokratičnost režimu současného. Ne, nechci se zde zastávat komunistického režimu před listopadem 1989. Chci pouze upozornit na fakt, že režim současný není ničím jiným, než faktickým pokračováním komunistické totality v minulosti. Režim, který je tak sametový k bývalým a současným komunistům a tak striktně restriktivní ke skutečné antikomunistické opozici, že v tomto směru si mnoho nezadá s režimem minulým.

V preambuli k navrhovanému zákonu se říká, že Komunistická strana Československa, její vedení a členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 až 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, zneužívání výchovy, vzdělání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům, bezohledným ničením přírody. Bohužel stejné výhrady je možné uplatnit i vůči současnému režimu, i když ne snad v takové tvrdé míře.

Pro nástup komunistického režimu bylo charakteristické vytvoření bratrské jednoty kolaborujících stran v Národní frontě a tvrdé potlačení všech protikomunistických sil, které se odmítly podřídit. Tak tvrdé, že končily i fyzickou likvidací např. dr. Milady Horákové. Nástup současného neokomunistického režimu probíhal v mnohém sametověji vytvoření všeobjímající jednoty Občanského fóra. Útoky na demokratické aktivity mimo tento útvar byly stejně rozhodné, i když vedeny sametovými prostředky. Přesto jsme viděli i takové nehumánní skutky, jakým byl útok na čelného představitele nezávislé nekomunistické opozice dr. Bartončíka. Aktéři tohoto nehumánního činu si zaslouží stejné odsouzení jako komunističtí zločinci. Obávám se též, že přes mnohem sametovější dopad na postižené je společenský dopad útoků na dr. Horákovou, dr. Bartončíka, či dr. Sládka srovnatelný. Konečně za nejtěžší zločiny současného neokomunistického režimu považuji nedemokratické rozbití naší drahé vlasti - Československé republiky.

Moje nejsilnější osobní zkušenost s represivní složkou komunistického režimu souvisí s obviněním z hanobení hlavy státu - tenkrát to byl dr. Gustáv Husák - podle § 103. Proto mne znepokojuje, když podle stejného paragrafu probíhají politické procesy i nyní. Například proces s Jiřím Matouškem, který se konal 24. března t. r. v Třebíči. I když trest byl spíše symbolický, morální pozicí tohoto člověka to určitě silně otřáslo. Ne, nevyslovuji se proti textu zákona o protiprávnosti komunistického režimu. Lidé postiženi tímto režimem si určitě zaslouží naše uznání a rehabilitaci. Chci pouze připomenout současné vládní garnituře, že podle stejných zásad budou jednou souzeni i oni.

Ne, nechci pouze pomstychtivě volat po potrestání současné vládní garnitury. Mnohem raději bych uvítal, kdyby se poměry v naší vlasti změnily natolik, aby zde vládla skutečná demokracie a trestání nebylo nutné. Tolik obecně k zákonu. Nyní jeden drobný pozměňovací návrh, spíše kosmetického charakteru. V § 1 odst. f) společné zprávy se hovoří o tom, že režim se spojil s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk. Chci pouze upozornit, že alespoň zpočátku těchto mocností bylo pět a pro mne je podstatné, že jedna z nich je právním předchůdcem dnešní Spolkové republiky Německo. Proto bych rád, aby v tomto paragrafu f) bylo řečeno, že se spojil s cizími mocnostmi a uvedený stav udržoval pomocí jejich okupačních vojsk. Tolik můj pozměňovací návrh. Děkuji vám.

Přechod na domovskou stránku