Vážený pane ministře, žádám vás o přezkoumání, případně o zrušení tohoto zákona ze strany České republiky a o vymezení práv občanů, kteří byli okradeni Komunistickou stranou Československa a kteří často museli volit mezi smrtí v komunistických koncentračních táborech a emigrací.
Současně vás žádám, pane ministře, o vysvětlení, jaký vliv na práva těchto krajanů bude mít zákon, který jsme tu v takovém spěchu přijali ve stavu legislativní nouze. Za vaši odpověď vám předem děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec odpovídá na tuto ústní interpelaci.
Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Pane předsedo, pane poslanče, dámy a pánové, jak víte, restituce podle zákona č. 87/1991 se od listopadu 1994 vztahovala na občany ČSFR, resp. ČR, a to i v případě, že trvale pobývají v zahraničí. Exulanti, kteří si ponechali české či československé státní občanství, nebo v období let 1990 až 1992 požádali o jeho znovunabytí, z restitucí vyloučeni nejsou.
V souvislosti s problémem, který jste zmínil, to znamená restituce pro americké občany, bývalé občany Československa, zde je problém komplikovanější, protože v roce 1928 Československo a USA sjednaly úmluvu o naturalizaci.
Tato úmluva, která se stala součástí československého právního řádu zákonem, který jste citoval, vylučovala možnost dvojího občanství. Podle této úmluvy nabytí občanství jiného státu znamenalo ztrátu občanství amerického. Úmluva byla také důvodem, proč většina exulantů nevyužila možnost požádat si o znovunabytí československého občanství v letech 1990 - 1992.
Úmluva nebyla až do roku 1957 uplatňována. USA ji už delší dobu neuznávají. To souvisí s rozsudkem Nejvyššího soudu, o kterém jste mluvil. Ale skutečností je, že i její zrušení nebude mít zpětný vliv na otázku občanství a tudíž na restituční nároky. To je problém zpětného působení zákona.
Víte, že naše právní úprava stanovila princip jediného státního občanství. Tento princip stanovila z důvodů zásadních. Není zde asi prostor pro to, abychom tyto důvody podrobně diskutovali. Z toho, co jsem řekl, jednoznačně plyne, že problém je problémem společného působení dvou právních řádů - československého a amerického - a nemožnosti vrátit zpět jeho aplikování na případy, které vznikly před změnou platnosti jednotlivých právních norem.
Již delší dobu samozřejmě sledujeme nespokojenost části americké krajanské obce s daným stavem věci. Otázky právní úpravy státního občanství a restitucí - jak víte - jsou v naší republice velmi komplikované. Souvisí to s tím, že naše republika prošla v poslední době mnohými státoprávními změnami, souvisí to také se složitostí celého problému restitucí jako takového. To je všechno, co vám k tomu mohu sdělit. Mohu vám samozřejmě věci upřesnit písemně, ale právní řešení tohoto problému v současné době neexistuje.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jiří
Šoler položí jednominutovou doplňující
otázku.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane ministře, vážení přítomní, pokud se týče našich exulantů, kteří odešli mezi léty 1948 - 1989, velice často se jedná o lidi, kteří byli komunistickým režimem v podstatě protiprávním způsobem zbaveni svého občanství. Z těchto důvodů náš zákon o státním občanství činí v principu jediného občanství, který je jinak podle mého názoru správný, výjimku, a to právě pro občany, kteří přišli o své československé občanství v době komunistické diktatury.
Z těchto důvodů jejich nejistota vedla k tomu, resp. způsob, jakým byli o své občanství připravováni, že parlament učinil v této věci výjimku. Pochopte, že lidé, kteří odešli do Spojených států, kteří tam často prožili několik velice svízelných let jako přistěhovalci bez práv občana Spojených států a nakonec se jim podařilo získat občanství tohoto svobodného státu, sice mají možnost samozřejmě se vzdát amerického občanství, přijmout opět občanství české a tím mít své restituční nároky, ale pro občany, kteří si zvykli žít ve svobodném státě, je dosti těžké vrátit se sem, do této kryptokomunistické diktatury. Ptám se, komu takovéto právní úpravy, které záleží pouze na jednostranném vyhlášení České republiky, slouží. Jestli skutečně neslouží k tomu, aby lidé, kteří si zvykli žít v demokratické zemi, kteří si zvykli používat svých demokratických občanských práv a kteří většinou jsou laděni ve smyslu západní civilizace a svobody, náhodou nenarušili klima v tomto stále ještě bohužel nesvobodném státě. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec.
Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Pane poslanče, já jsem na vaši věcnou otázku, kterou jste položil před chvílí, věcně odpověděl. Nelze na tom nic změnit. Je to otázka zákonů, které vytváří, které schvaluje tato sněmovna. Ale jestliže v této sněmovně mluvíte o nesvobodné zemi - a mluvíte o České republice - jestli v této sněmovně mluvíte o existenci komunistické diktatury zde, mám pocit, že se diskuse dostává do poloh, které s věcností problémů nemají nic společného. To, že vůbec takové věci můžete říkat, je dokladem toho, jak hlubokou nepravdu jste před chvílí řekl.