Vystoupení k bezpečnostní situaci
dne 13. října 1993

          Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, probíráme zde nedobrou bezpečnostní situaci v našem státě. Dovolte mi, abych se na věc podíval z poněkud širšího pohledu.

          Nedávno jsem si koupil knihu Dějiny 20. století od Paula Johnsona. Zjistil jsem, že autor tam postupně probírá politické systémy různých postkoloniálních zemí a ejhle! Jeho poznatky jsou na naší zemi jak ušité. Autor pokládá za hlavní příčinu problémů současného světa úpadek morálky. Vzorový morální princip, který cituje z rozsudku ghanského nejvyššího soudu, by měl znít: V civilizované společnosti zákony a  právní řád platí zásadně a bezvýhradně pro všechny občany a všechny instituce včetně vládních představitelů a jejich orgánů."

          Jako odstrašující příklad opaku uvádí autor charakteristiku Baptistovy Kuby. Dovoluji si citovat: Kuba je názorným příkladem rozporu mezi slovy a skutečností, který se stal základní charakteristikou třetího světa. Kaž­dý z těchto politiků mluvil o revoluci a provozoval lumpárny. Jako ušité na náš stát.

          Včera jsme měli možnost slyšet projev Velkého Humanisty o ochraně integrity státu. Jaksi zapomněl, že před rokem jeden stát pomohl rozbít. Ale vraťme se k otázce bezpečnosti.

          V civilizovaných zemích jsou odsuzováni zločinci. V ostatních ti, kteří na jejich zločiny poukazují. Příkladem budiž tento dopis, kde mne vyzývá předseda této sněmovny, abych se omluvil Velkému Humanistovi za to, že jsem si dovolil poukázat na jeho zločiny proti lidskosti[1]. Na zločin, který viděl na vlastní oči celý národ prostřednictvím televize. Zklamu ho. Zločincům se neomlouvám a následky si určitě ponesu sám. Konečně i onen ghanský soudce, kterého jsem citoval, byl dva roky poté, co vynesl rozsudek, popraven. Bohužel.

          Podobné příklady rozpadu naší morálky jsou charakteristické pro celý náš stát. Společnost ovládají gangy, pokud se nedohodnou při dělení sfér vlivu - tady v Parlamentu se tomu obvykle říká kompetenční zákon - tak rozdělí stát a připraví milióny občanů o jejich vlast. Nyní, stejně jako za socialismu, řešíme iniciativně problémy, které by bez rozdělení vůbec nevznikly.

          Rozebíráme zde zprávu Ministerstva vnitra, ale uvědomme si, že bez­pečnost neurčuje pouze vnitro, ale i např. soudnictví, vězeňství, obrana a  ostatní složky politického systému. Např. neustále vidíme následky neuváže­né amnestie z roku 1990. Pokud jeden gangster sedí v čele státu a druhý ovládá vnitro a dokonce opoziční kolega Wagner dává doktora Rychetského[2] za vzor prokurátora, potom se situace u nás nezlepší. Jak říká doktor Slá­dek, schody se zametají shora.

          Pokud se projdeme Prahou, zjistíme, že situace se bohužel blíží situa­ci na Kubě, jak ji opět charakterizuje autor těchto dějin. Dovoluji si ocito­vat: Různé policejní jednotky bojovaly proti sobě jako pouliční gangy, většina gangsterů zastávala policejní i politické funkce.

          Děkuji Vám za pozornost.

 

 

Stenografický záznam z 13. 10.1993